Návštěva restaurace Le Burger

Na velikonoční svátky jsme si vyrazili společně s mým přítelem do Prahy. Ráda jezdím do Prahy, ať už se jen pokochat památkami, prohlédnout si historickou část města, nebo na nákupy. Nejprve jsme vyrazili na můj oblíbený Petřín. Počasí sice nebylo úplně ideální, ale to nám krásný dojem z dlouhé procházky nemohlo zkazit. Po vyčerpávajícím pochodu jsme samozřejmě dostali pořádný hlad. Měli jsme naplánováno, že navštívíme restauraci Le Burger, která se má specializovat na přípravu kvalitních burgerů a steaků. Dali jsme na doporučení youtuberky Shopaholic Nicol, která ji doporučovala ve svém pořadu Get Out.

Ach, jak já se těšila! Téměř jsem uslintávala na každém kroku, když jsem si představovala sebe samu, jak se nadšeně zakusuji do výborného masíčka!

Na dané místo jsme se dopravili tramvají. Již z dálky na nás svítil velký nápis Le Burger. První, co mě při vstupu do restaurace uvítalo, byl naprosto příšerný zápach (nebo spíš smrad)! Sice měli otevřené vstupní dveře, ty ale nestačily odvětrávat ten šílený zápach pálícího se masa. Sice jsem již z Nikoliny recenze věděla, že zde kuchaři pečou burgery přímo před vámi, ale představovala jsem si, že musí mít nějakým způsobem vyřešené i odvětrávání.

 zdroj obrázku  ZDE

Další problém byl nedostatek místa. Jediný volný stůl, který se zde nacházel, měl cedulku Reservé.

Díkybohu, několik zákazníků právě odcházelo, takže nás slečna/paní servírka usadila k volnému stolu (naštěstí relativně blízko vchodu). Stolečky byly dost malé a vadilo mi, že při sebemenším otočení hlavy do strany zíráte přímo do talíře ostatním hostům.

Jídelní lístek vypadal na první pohled velmi dobře a rozumně. Krátký, jednoduchý a zároveň pestrý. Oba jsme si vybrali stejné pokrmy – Blue burger, domácí steakové hranolky s bylinkami, omáčku quacamole a domácí citronovou limonádu.

Na jídlo jsme čekali zhruba 20 minut, takže žádná „trága“. Co ovšem bylo tragické, bylo samotné jídlo. Již na první pohled mě zaujmulo to, že bulka byla trávově zelená. Nejdřív jsem si myslela, že došlo k omylu a dostali jsme objednávku někoho jiného. Pak jsem se rozhlédla a spatřila jsem, že všichni okolo měli zelené bulky. Hold si Velký pátek spletli se Zeleným čtvrtkem (nebo jim zbylo více zelených bulek).

Zelené burgery

Burger krásně voněl a vypadal velmi dobře. Měl obsahovat hovězí maso, medovou hořčici, rukolu, rajče, modrý sýr a kysanou smetanu. Říkala jsem si, ten bude určitě jemný a moc dobrý, mňam, mňam!

„Uuaaaaaachpff!“ , zafuněla jsem při prvním zakousnutí. Burger naprosto šíleným způsobem pálil! Má pusa byla v jednom ohni a ani jsem pomalu nevěděla, co jím. Naštěstí se ta pálivá chuť postupně utlumila, přispěla k tomu i mimochodem moc dobrá omáčka a svěží salátek. Bohužel, maso bylo trošku nedochucené a bez chuti.

Co se týče hranolek… Na talíři na nás koukala hrst připálených chudinek, bez chuti a zápachu. I hranolky z „Mekáče“ chutnají lépe. Navíc byly podrobeny velkými krystaly soli (což vadilo zejména příteli) a bylinky byste v nich mohli hledat možná tak s lupou.

Byly jsme sice nasyceni, ale vůbec jsme si nepochutnali. Odcházeli jsme relativně zklamáni a o „pětikilo“ lehčí. Shodli jsme se na tom, že se sem již nevrátíme. Na levném burgeru v jídelně U Profesora jsem si pochutnali nesrovnatelně více.

Vím, že jsme se asi měli ozvat, ale já upřímně vůbec neměla náladu na nějaké dohadování s paní servírkou, která dokonce zapomněla jiným hostům donést dezert (minidortíček na megatalířku). Přítel, který žalostně funěl a pod náporem počínající chřipky se pokoušel dojíst svou porci, zřejmě také postrádal energii na „burgerový verbální útok“.

Máte také zkušenosti s touto restaurací?

Love

D. Doe