Dětský sen ožívá i v dospělosti

Během relativně krátké doby existence mé osoby jsem bydlela v několika různých pokojíčcích. Můj první pokoj si vybavuji spíše jen matně. Pamatuji si, že byl vymalován čistě bílou barvou (jako všechny pokoje v našem domě), silně podléhal entropii (míra neuspořádanosti – termochemie) a na parapety mi zvracely sovy. Bordelářství a sentimentální schraňování nepotřebných blbostí byly obory, ve kterých jsem vynikala s obdivuhodnou houževnatostí již od útlého dětství.

Druhý pokojík po našem prvním větším stěhování zářil tmavou královskou modří, která kontrastovala s ohnivě oranžovým kobercem. Celý design pokojíčku spočíval víceméně na kontrastech modré a oranžové, které stojí přímo proti sobě v barevném diagramu. Byl to moc hezký pokoj.

zdroj obrázku ZDE

Třetí pokoj (opět v jiném domě) byl poněkud divočejší. Dvě protilehlé stěny svítily trávově zelenou barvou, druhé dvě protilehlé se agresivně draly do popředí ve svém krvavě rudém hávu. Červená je sama o sobě sice krásná, ale rozhodně ji na základě vlastní zkušenosti nemohu doporučit umístnit do pokoje, kde přespáváte. Působí až příliš agresivně na osoby s citlivější duší.

Do svých třinácti let jsem si tedy vyzkoušela, co to znamená mít vlastní pokoj a považovala jsem to za samozřejmost – nejspíš. Pak v mém životě došlo k několika zásadním změnám a standart v podobě vlastního pokojíčku zmizel.

Poslední dobou u nás však začala vládnout ponorková nemoc. Každý člověk potřebuje svůj vlastní prostor a soukromí. Tři dospělí lidé namačkaní jeden na druhého (a s rozmazleným psem permanentně na hlavě) se po čase přestanou cítit dobře. Dospěli jsme společně k závěru, že rozdělíme bráchovo pokoj na dva menší. Okamžitě mi začala v hlavě šrotovat kolečka, jak si svůj nový pokoj vybavím!

Nikdy jsem nechtěla vyloženě dívčí pokoj (nesnášela jsem růžovou!), ale teď jsem po něm začala toužit. Chtěla bych ho vymalovat buď světle růžovou, světle modrou nebo šeříkovou barvou. A krásně si ho vyzdobím. Bude to mé malinké království. Pořídím si malinký kosmetický stoleček se zrcadlem a udělám vám pak článek o sbírce kosmetiky! Vidím ho před sebou, bude čistě bílý. Na okno si koupím krásný závěs ladící s barvou pokoje. Stěny budou zdobit mé obrazy a také bílé regály, na kterých budou pěkně uspořádané knížky. A celý pokoj budu udržovat krásně uklizený.

zdroj obrázku ZDE

Nechci, aby můj článěk vyzněl tak, že si stěžuji na náš aktuální způsob soužití. Ale představa nového pokoje mě natolik těší a naplňuje radostí, že jsem se o ní zkrátka musela podělit i s okolím. A zároveň jsem si prostřednictvím „psaní na papír“ chtěla v hlavě uspořádat, jak bude nový pokoj vypadat.

Někdo tvrdí, že peníze v životě nejsou důležité. Je to LEŽ. Když máte dobré materiální zabezpečení, nic není problém a nic není nereálné. Můžete si prostřednictvím nich plnit své sny.

Chci jen apelovat na ty, kteří považují svůj soukromý kousek prostoru za samozřejmost (asi tak jako dřív já) – může to být za pár let úplně jinak. A vy budete s láskou vzpomínat na ten pokojíček, který jste jste byli i líní si uklidit a nebo se vám na něm něco nelíbilo.

Love

D. Doe

Bomb Cosmetics sprchový peeling (blackcurrant) - recenze

Milí čtenáři,

 

také tak milujete ten svěží pocit krásné a hladké pokožky po koupeli? Já rozhodně ano! Pro posílení příjemného zážitku ze sprchování používám produkty, které jsou mi sympatické vůní, konzistencí a designem. Tímto článkem bych vám ráda představila svého nového sprchového oblíbence, sprchový peeling Blackcurrant od značky Bomb Cosmetics.

Výrobky pro Bomb Cosmetics vyrábí britská společnost Get Fresh Cosmetics. Hlavním cílem této společnosti bylo vytvářet produkty, které budou mít aromaterapeutické účinky, což se povedlo na výbornou. Mezi jejich další benefity patří to, že výrobky jsou šetrné k životnímu prostředí, jsou vyráběny ručně z kvalitních surovin, nádherně voní a lahodí oku po estetické stránce. Bomb Cosmetics je známá zejména svými koupelnovými balistikami a aromatickými svíčkami. Nabízí také nepřeberné množství sprchových gelů, tělových másel či balzámů.

Za pěkné maturitní vysvědčení jsem se rozhodla odměnit tímto překrásně vonícím peelingem. Zakoupila jsem jej za 203,- Kč na mém oblíbeném eshopu parfums.cz. Někomu se možná může zdát taková cena za peeling přemrštěná. Ale když si chce člověk za kvalitu připlatit...

Balení již na první pohled upoutá hezkým, jednoduchým designem. Zelený obal zdobí drobné lístečky a bobulky černého rybízu. Na spodní straně výrobce uvádí:

Bohaté bambucké máslo s obsahem jemných zrníček pro hladkou kůži. Obsahuje také výtažky ze sladkého pomeranče a esenciální oleje z mandarinky. Vůně: Šťavnatý černý rybíz, lesní jahody a maliny s jemnou borůvkou. Naberte si větší množství nadýchaného máslového peelingu. Lehce namočte a aplikujte krouživými pohyby na pokožku těla během sprchování. Poté důkladně opláchněte.

Když jsem ho otevřela, doslova mě omámila nádherná sytá vůně zralého černého rybízu. Jestli jste někdy ochutnali rybízový džus nebo domácí zmrzlinu, tak přesně tak to voní. Přímo láká k ochutnání (chvilkami jsem sváděla vnitřní boj)!

Konzistence je opravdu krásně máslová a našlehaná. Peelingová zrníčka, která obsahuje, jsou velice drobná.

Po nanesení na kůži a jejím důkladném „obroušení“ jsem se cítila jedním slovem báječně. Pokožku nijak nedráždí a nepoškozuje. Díky malým rozměrům zrníček obrousí starou kůži jemně a šetrně, avšak důkladně, což by měl být účel dobrého a kvalitního peelingu. Nemusela jsem se pak ani mazat žádným krémem, protože pokožku zároveň hydratuje a vyživuje (díky obsahu bambuckého másla a olejů). A poslední plus si ode mě vyslouží za svěží a podmanivou ovocnou vůni, kterou zanechává na pokožce ještě dlouhou dobu po aplikaci. Tudíž budete vonět jako ovocný sorbet. :)

Od Bomb Cosmetics vlastním také  tělové máslo, na jehož recenzi se můžete brzy těšit. Investice do dražší pečující kosmetiky tohoto druhu rozhodně nelituji. Odměnou jsou mi příjemné pocity, které její použití navodí. Značka je mi sympatická jako celek svou filozofií, přestože nejsem žádný ekolog. Ale každý člověk zná určitě ten pocit, který mám na mysli.

Zajímalo by mě, jestli také vlastníte nějaké výrobky od BC, případně jaké a jak jste s nimi spokojeni?

Love

D. Doe

Jak básníci přicházejí o sny v 21. století

Docela jasně a zřetelně a si vybavuji den, kdy jsem šla poprvé okusit štěstí na olympiádě z českého jazyka. Těšila jsem se zejména na tvorbu slohové práce a představovala jsem si, jaké téma nám asi pořadatelé zadají. Určitě to bude něco zajímavého, poutavého, perspektivního – téma tvárné a flexibilní, vhodné pro studenty.

No jistě! Jako dítě jsem byla hodně naivní (ve všech směrech). A naivně jsem i očekávala úžasnou volbu tématu. Jenže když přede mnou přistálo... Zamrazilo mě a ztuhl mi natěšený úsměv na rtech.

„Co to znamená být dospělým“?, stálo na lístku se zadáním slohové práce. Cože?! A jak to mám asi vědět? Ve svých šestnácti letech mám vědět, jaké to je? Obléci se do kůže dospěláka a čmárat si na papír duchaplné nesmysly, kterými se budu snažit někoho přesvědčit o vlastní dospělosti a vyzrálosti? Ehm, tak to ne, vážení, na to vám kašlu.

 zdroj obrázku ZDE

Danuška si celý sloh pojala po svém (jak jinak), ve snaze reflektovat krutost a zoufalství, které snadno postihne lehkovážné jedince pouštějící se bez rozmyslu do světa dospělých. Místo úvahy napsala vyprávění s prvky horroru. Někdo asi čekal poučné a sluníčkové úvahy, kterými polichotím „moudrým“ profesorům, a zklamán mým svérázným pojetím ne zcela pochopil pointu mého příběhu.

Pro tento článek však není důležité znát detaily mé vzpomínky. Nedávno jsem se ovšem dostala opět do situace, kdy jsem měla vědět, „co to znamená být dospělým“. Oproti minulosti tato zkouška byla reálná, skutečná, neodehrávající se v lidské fantazii. Záleželo pouze na mých vlastních činech a jednání. A já opět nevěděla, jak reagovat...

Tím v mé mysli došlo k utvrzení faktu, že člověk když dosáhne věku osmnácti let, se nestává automaticky dospělým a zralým jedincem, který je připraven reagovat a jednat za jakýchkoliv podmínek. Byla to snad má chyba a selhání, že můj mozek nevyslal správný signál? Že ústa zamrzla a mysl se zaplnila hustou, mléčně bílou mlhou?

Přišla jsem možná o jeden veliký, krásný a úžasný sen. Ale i ten nejkrásnější sen se může v mžiku proměnit v pekelnou noční můru, která člověka stráví zaživa. Nestačí jen snít a upírat se k jednomu cíli, jež se zdá být nedosažitelným. Možná se teď začnu více dívat okolo sebe. Stačí jen...

Otevřít oči.

Love

D. Doe

Černobílý svět (The Help, 2011)

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké to je žít „v zajetí“ a sloužit někomu, kdo vás „vlastní“? Pro koho nejste ničím jiným než jeho majetkem, vlastnictvím, „zvířetem“ bez základních lidských práv a svobod, které dře od svítání až do západu slunce?

Americký režisér Tate Taylor očividně ano. Téma rasismu dokonale ztvárnil ve filmu Černobílý svět, jehož dějištěm je autorovo rodné město Jackson ve státě Mississippi.

Snímek nenásilně a nenápadně vtahuje diváka do děje, v jehož úvodu ho seznamuje s tím, jak vypadal život příslušníků černé barvy pleti v USA. Diskriminace, ponižování, nelidský přístup. Pro nás nepředstavitelný život, avšak to primárně tvořilo denní chléb černých obyvatel Ameriky.

zdroj obrázku ZDE

Hlavní hrdinku filmu představuje mladá, ambiciózní a inteligentní dívka vystupující pod přezdívkou Skeeper, která se značně odlišuje od svých vrstevnic – spojuje je možná jedině shodná barva kůže – bílá. Skeeper stojí na počátku své novinářské kariéry a snaží o její budování. Seznamuje se služebnou své nejlepší přítelkyně, černou ženou Aibeleen, která jí poodhalí temnou roušku kruté reality „černého života“. Skeeper je šokována tím, co se dozvídá. Nelidské zacházení se služebnými jí není lhostejné. Jenže co s tím?

Skeeper spolu s Aibellen a její nejlepší přítelkyní Minnie možná nalezly způsob, jak upozornit společnost na rasismus – Skeeper o jejich životě napíše a vydá knihu. Postupně se k jejich „spiknutí“ připojují další a další služky z Jacksonu, které už nehodlají dále snášet ponížení. Skeeper se snaží celý projekt držet v utajení a knihu vydává anonymně.

Přestože příběh končí šťastně, nepřipomíná mi svým vyzněním klasický „hollywoodský happyend“. Spíše ponouká k zamyšlení a přemýšlení nad tím, co jsme vlastně zač. Jak je možné, že někdo dovede být tak krutý a bezcitný?! Jenže to není jen film. Tohle se opravdu stalo, a dělo se tomu tak mnohokrát v historii lidstva...

Musím pochválit všechny herce a především herečky v hlavních rolích, které se svého úkolu zhostily s obrovským nasazením a notnou dávkou sarkasmu a ironie. Černobílý svět není jen o smutném osudu Afroameričanů, ale poukazuje také na sílu přátelství, mateřskou lásku a vtipně paroduje povrchní mezilidské vztahy.

Přestože jsem se nikdy příliš nezamýšlela nad problematikou rasismu a diskriminace, tento snímek ve mně vyvolal silné emoce a zanechal ve mně velikou „černou“ skvrnu smutku. Rozhodně jej mohu vřele doporučit všem, kteří holdují emotivním dílům se „silným“ tématem a zajímavou zápletkou, ale i tomu, kdo třeba jen hledá nevšední typ filmu. 

Love

D. Doe

Mé květnové kosmetické novinky

V dnešním článku se budu věnovat kosmetice, která během května přibyla do mé již tak početné "makeupové rodinky". A primárně chci poděkovat mým rodinným příslušníkům a kamarádům, kteří mě za úspěšně vykonanou maturitu odměnili „drobnými“ radostmi.

Protože se můj haul skládá především z dárků, můžete podle fotky vidět, že i o dražší kosmetiku nebude nouze!

Zásobičky

 Urban Decay - Naked paletka

 

Jako první bych vám ráda ukázala svou novou paletku, královnu všech barev a odstínů, kouzelnou Naked 1, kterou jsem dostala darem od svého přítele. Potřebuji ji důkladně otestovat, a pak můžete očekávat samostatný článek věnující se jen a jen této krásce! Ovšem již teď mohu říct, že to byla láska na první pohled.

V sametovém kožíšku

Třpytivá krása

Součástí balení byly i vzorky báze pod oční stíny, které si zatím šetřím pro „zátěžový paletkový test“. Dále jsem dostala miniaturu řasenky Perversion, kterou jsem darovala kamarádce, ale společně jsme vyhodnotily, že ani jedna z vás v životě nevyzkoušela tak skvělou řasenku. Možná bych si ji někdy koupila ve velkém balení.

 Dermacol - Vampire Mascara

 

Jednu dobu jsem měla dobu jen jednu řasenku, ale teď se jich do mého šuplíku nastěhovalo hned několik! Jednou z nich je Vampire Mascara od značky Dermacol. Nepoužívám ji zase tak často, ale líbí se mi, protože působí na řasách velice jemným dojmem a příjemně je prodlouží. 

Minimalistické balení

Detail kartáčku

 Catrice, Flormar - tekuté oční linky

 

Nikdy jsem neměla moc tekuté oční linky v oblibě, ale když jsem spatřila tyto nádherné barvy moře (Flormar) neodolala jsem a prostě jsem je musela mít. A zároveň jsem zatoužila i po černé klasice. Můj požadavek dokonale naplnila Catrice. Obě linky mají velice dobrou výdrž a lehce se s nimi manipuluje.

 Maybelline a Essence - laky na nehty

 

Svou sbírku laků jsem rozšířila o dva nové členy. Jeden (Maybelline Colorama) jsem si koupila, jelikož mě uchvátila jeho zářivá modř, a druhý (Essence gel lak) jsem dostala od kamarádky.

Catrice - rtěnka (ods. Floral Coral)

 

Rteňky sice moc často nenosím, ale už nějakou dobu jsem hledala takovou, která se bude hodit ke každému líčení, nebude příliš nápadná a dodá mým rtům trochu barvy. Volba padla na krasavici od Catrice v odstínu Floral Coral. Hezky se nanáší, na rtech je příjemná a po chvilce se „zamkne“.

Ve stínu

Na sluníčku

Houbičky na makeup

Pokud by vás zajímalo, jakým způsobem nanáším makeup a korektor, je mé tajemství dnešním příspěvkem odhlaleno. Preferuji tyto pěnové houbičky, protože nerada nanáším makeup prsty. Hezky se s nimi dá zapracovat do pleti a snadno tak vytvoříte dojem jemného líčení. Před použitím se musí namočit a dobře vyždímat. Jen je potřeba je často prát – v ruce, mýdlem či šamponem v teplé vodě.

Houbičková armáda

EOS - balzám na rty (Strawberry Sorbet)

Od mé kamarádky Věrky jsem dostala v den naší společné maturity nové „vajo“ pro štěstí, s příchutí Strawberry Sorbet. Udělala mi jím velikou radost. Svou vůní mi trošku připomíná dětskou pastu na zuby Perličku, ale není vůbec chemická. Růžové balení je jedním slovem rozkošné!

Žůžová je barva mého srdce

Dermacol - Aroma Ritual sprchový gel (vodní meloun)

Nejspíš se ze mě stává „sprcháčový maniak“, protože tohle je už asi čtvrtý sprcháč z této ovocné řady za poslední půlrok, který jsem si koupila. Všechny voní přímo nádherně, jako čerstvé, zralé, šťavnaté ovoce. Disponují nízkou cenu, příjemnou gelovitou texturou a jemnou vůní, která nepůsobí vtíravě a chemicky.

Dermacol - Aroma Ritual tělové mléko (rebarbora a jahody)

Moje hodná miuška si na mě vzpomněla a koupila mi i tělové mléko z této řady, když je měli v Lidlu v akci. Voní jemně, lehce, s náznakem květinové vůně. Cítím se po jeho aplikaci hezky svěže, proto je přímo ideální pro použití v horkém počasí, které momentálně panuje.

Herbavera - madlový krém na ruce

 

Hydratace dlaní je nezbytnou součástí mé každodenní kosmetické rutiny. Dřív jsem používala stále dokola měsíčkovou Indulonu, ale měla jsem pocit, že ani ta nedokáže mé ruce vyživit opravdu do hloubky. Náhodou jsem narazila na tento krém v jedné menší drogerii a zatím ho hodnotím jako ten nejlepší krém na ruce, co jsem kdy měla! Nádherně ruce zvláční, není vůbec mastný a voní jako domácí marcipán. 

 

Dnešní článek byl poněkud obsáhlejší než minulé nákupy, ale není na škodu si občas udělat zásoby (nejen jídla). Doufám, že vás květnová dávka nové kosmetiky potěšila tak jako mě.

Přeji krásné letní dny a užívejte sluníčka!

Love

D. Doe

Nejsilnější láska na světě

Již několikrát jste se na mém blogu mohli dočíst o Elince, mé fence. Poslední dobou jsem trávila hodně času sama, bez lidí, jen s Ellie. Zjišťuji, že vztah se zvířetem může člověku přinášet daleko větší radost a nabývat daleko větší hloubky. Nikdy jsem necítila tak silnou oddanost a něhu, jakou ona chová ke mně.

Některým lidem se může zdát praštěné či přehnané, když pozorují majitelé zvířat, kteří své miláčky bezmezně rozmazlují, chovají se k nim jako k lidem a povídají si s nimi, jako kdyby snad významu jejich slov mohli porozumět. Možná nerozumí přesně tomu, co jednotlivá slova znamenají. Ale vycítí zase to, co lidé většinou vůbec nevnímají nebo cíleně ignorují. Vaše pocity, emoce, myšlenky. Pozitivní i negativní.

Člověk, který si prošel vážnou nemocí a má pejska mi určitě může dát za pravdu, že mazlení s ním je tím nejlepším lékem. Pejskovi nemusíte vysvětlovat, co vás bolí. Jednoduše se k vám přitulí. Já jsem měla až pocit, že to moje Elinka bere na sebe, což taky není úplně dobře. Jenže ona je natolik oddaná, že to dělá s naprostou samozřejmostí, a to mě dokáže dojmout.

Nevím, jak se jí za to odvděčit, jak jí to dát zpátky. Ale po dlouhé době jsem se rozhodla nakreslit obraz, a je to portrét mé milované Ellie. Při jeho tvorbě mě ovšem napadala všemožná vyznání, která bych jí chtěla dát (jsem prostě sentimentální, já vím), takže jí věnuji i báseň. 

Má drahá Ellie

Toto je darem Tobě

Má Ellie

Jež jsi mě vždy chránila

Dávala jsi

Lásku Něhu Soucit

Osobě

Jež uvnitř nitra tiše umírala

Má drahá Ellie

Ty jež jsi mi každý den prozářila

Ať byly myšlenky sebetemnější

A bolest sebekrutější

Ty jsi je do sebe pojala

Ohromnou oběť učinila

Jazýčkem něžným jako miminka dlaň

Bolest jsi ze mě stírala

Má drahá Ellie

Děkuji Ti za Tvůj Soucit

Netřeba slov

Přesto jsi stvořením nejvíce vnímavým

Netřeba rozdávat „moudré“ rady

Ty vždy víš

Že léčivá síla dotyku je nejsilnější

Má drahá Ellie

Viděla jsem

Jak jsi vyrůstala

Tvé první krůčky

Štěstí a lásky tečou potůčky

Tvé poznávání světa

Průzračná jak led radost ze života

Tvou Bezelstnost Důvěru a Oddanost člověku

Tvé první očichání rosou skrápěné květiny

Tvé zvídavé poznávání okolní krajiny

Tvůj odraz zářící v paprscích hladiny

Tvůj smutek sdílející osud celé rodiny

Tvé hrdé srdce ryzího hrdiny

Mohla bych

Na Tebe

Hledět

Hodiny Nekonečné Hodiny Hodiny Hodiny

Byla jsi tu pro mě vždy.

Má drahá Ellie

Čistší než většina lidí

Které jsem poznala

Možná pro jiné jsi jen zvířetem

Pro mě jsi více lidská

Tvé Pocity Chování Emoce jemnější

Než u mas zvířat chodících po dvou

Má drahá Ellie

Toto jest vyznání Tobě

Miluju Tě

Srdíčko moje.

Ještě nikdy jsem nevyznávala své city zvířeti. Já to spíš považuji za poděkování mé nejlepší přítelkyni. Nezáleží na tom, v jakém žije těle, ale uvnitř je tak krásná, jako ta nejkrásnější víla.

Love

D. Doe