Přemýšlela jsem, jaké téma zvolím pro svůj 100. článek na tomto blogu. K takovému jubileu se hodí něco opravdu výjimečného - a v mé zvrácené mysli zvítězila totální hovadina! Lidi řeší pořád hovna a hluboce se zabývají kdejakým prdem, tak jim trochu objasním podstatu pravého prdu!
Úvod k
prdu
"Tati,
prdí hadi?", perlí Pepíno ve filmu S tebou mě baví svět.
Jistě Pepíno. Prdí úplně všechny organismy na světě a někdy
přitom zaperlí pořádný perly. Tvoje pančelka ve škole, pan
prezident, soudce v taláru i světová topmodelka.
To samé
platí i pro Tebe, milý čtenáři. Schválně, kolikrát sis během
čtení těchto řádků prdnul?
Lidově
zvaný prd (flatus), provází během dne každého z nás a je
důležitým ukazatelem našeho zdraví. Zdravý jedinec si prdne
průměrně 15-20x denně, bez ohledu na pohlaví. Povahu a sílu
smradu prdu určuje především skladba stravy a životní styl.
Příčina
a vznik prdu
Bude-li
se člověk nacpávat jenom oligosacharidy, bude trpět meteorismem. Štěpení
oligosacharidů a polysacharidů probíhá zejména v tenkém střevě,
konkrétně v duodenu, a poté jsou dále zpracovávány koliformními
bakteriemi ve střevě tlustém. Metabolismus těchto bakterií
produkuje značné množství plynu, které navenek projeví jako náš
starý známý – prd. Budete-li vesele papkat pouze zeleninku, vámi produkovaný smrad zažene i mouchy. Tento aromatický a
charakteristický zápach způsobuje sulfan (sirovodík) vznikající
v případech, kdy se síra přijatá potravou váže na vodík.
Pro kvalitní smrádek postačí 1 % sulfanu v jednom pšouku.
Některá zelenina obsahuje vysoké množství síry (česnek,
cibule, květák) a její proces trávení je dosti náročný. Síra
je obsažena také v mase, konkrétně v aminokyselinách
obsahujících ve svém řetězci sirnou skupinu – methioninu a
cysteinu.