Halloween | Temná historie, zábavné zvyky a komerční zneužití

Halloween, neboli All Hallow´s Eve ( předvečer dne Všech svatých) je tradicí, kterou si většina z nás, „neanglosasů“, spojí zejména s vydlabanými dýněmi a tradičními strašidelnými kostýmy. Jaký je ovšem pravý význam a původ Halloweenu? Pojďme společně nahlédnout do historie tohoto pohanského svátku, který se dříve slavil zejména v anglicky mluvících zemích.

Kořeny vzniku Halloweenu sahají až do 5. století před Kristem. Na území dnešní Velké Británie, Irska a severní Anglie, vznikla mezi starokeltskými kmeny představa, že fyzický život začíná nejprve zánikem. Proto slavili začátek nového roku na podzim (z 31. října na 1. listopad), v samém zrodu období chladu, rozkladu, tmy, zániku a smrti. Keltové uctívali božstvo Samhaina (tzn. velitel smrti), kterému byly zasvěceny oslavy nového roku.

Jeden velice populární obyčej, převlékání se za příšerky, pochází ještě z tohoto období, a jeho vysvětlení už není tak roztomilé. V předvečer oslav dne mrtvých tábořili druidové v lesích okolo ohňů z hořícího dubu (posvátné dřevo), a spalovali na nich lidské oběti. Věřili, že Samhain v tento večer umožňuje mrtvým vracet se zpět na zem. Převlečení do démonických kostýmů poskytlo druidům možnost lépe se spojit s mrtvými skrze magické akty, které napodobovaly chování mrtvých.

„Trick or treat“ je hláška, vycházející z představy pohanů, kteří věřili, že se mrtví vraceli na svět vyhladovělí a lačnící po oběti. Proto jim přinášeli oběti (treat), jinak by je stihnula kletba - trest (trick) ze strany velitele smrti.

Díky irským přistěhovalcům se Halloveen rozšířil v 19. století i do Ameriky. Irové vyřezávali děsivé obličeje do řepy (poté dýně), do které vkládali hořící svíčku.

Symbol dýně vychází ze staré irské legendy o opilci jménem Jack (proto se těmto dýním přezdívá Jack-o-lanthern). Jack se o Halloweenu opil tak moc, že jeho duše začala opouštět tělo. Ďábel nemeškal a jal se zmocnit jeho duše. Vyhověl však Jackovi s příslibem posledního přání, a dovolil mu vypít si jeho poslední drink. Jack ovšem neměl čím za drink zaplatit, a navrhl ďáblovi, aby se pro ten okamžik na minci přeměnil. Ďáběl, netušíc, tak učinil, a Jack minci mazaně schoval do peněženky. Poté ďábla donutil, aby mu dal ještě rok života, a on ho za oplátku pustí na svobodu.

Po roce se ďábel samozřejmě vrátil, ovšem Jack nad ním znovu vyzrál. Nabídl ďáblovi, aby si utrhl ze stromu, pod jímž seděl, lahodné jablko. Když byl ďábel v koruně, Jack vyřezal do kmene kříž, a čert nemohl sestoupit dolů. Jack mu nabídl pomoc, pokud mu ďábel slíbí, že ho nechá žít. Čert zuřivě souhlasil.Jednoho dne se ovšem Jack znovu tak strašně opil, že zemřel. Ale když přišel do nebe, vyhnali ho, a ďábel, držíc své slovo, ho také odmítl. Věnoval mu však žhavý uhlík, aby mu svítil na cestu v jeho věčném putování očistcem. Jack ho vložil do vydlabané řepy, aby mu déle vydržel. Jeho duše možná bloudí dodnes.

Z této legendy vychází tradice vyřezávání dýní, které Američané s hořící svíčkou uvnitř pokládali na okna, aby svítily nebohému Jackovi na cestu. Zároveň měly ochránit jejich domovy od zlých duchů.

Mezi další halloweenské tradice patří tzn. bobbing for apples (kousání do jablka plujícího po vodě), koleda „trick or treat“, jí se jablka v karamelu, lidé pořádají večírky v maskách a zdobí si svá obydlí tématickými dekoracemi (světýlka, dýně, netopýři, andělé, skřítci).

Mnoho Čechů zaměňuje pojmy Halloween a Dušičky, přičemž Dušičky jsou římskokatolickým svátkem připadajícím na 2. listopad.

Halloween oproti letům minulým ztratil svůj původní význam a je spíše „zneužíván“ jako komerční svátek (podobně jako Valentýn) a vydělává na lidské naivitě. Dříve než něco člověk udělá, je dobré si zjistit, jaký původ (význam) daná činnost nese. Mně osobně se provedení oslav Halloweenu líbí, líbí se mi pestré kostýmy a magická atmosféra onoho večera. Ovšem to, co se za jeho minulostí skrývá, spíše nahání husí kůži.

Love

D. Doe