Přemýšleli
jste někdy nad tím, jaké to je žít „v zajetí“ a sloužit
někomu, kdo vás „vlastní“? Pro koho nejste ničím jiným než
jeho majetkem, vlastnictvím, „zvířetem“ bez základních
lidských práv a svobod, které dře od svítání až do západu
slunce?
Americký
režisér Tate Taylor očividně ano. Téma rasismu dokonale ztvárnil
ve filmu Černobílý svět, jehož dějištěm je autorovo rodné
město Jackson ve státě Mississippi.
Snímek
nenásilně a nenápadně vtahuje diváka do děje, v jehož úvodu
ho seznamuje s tím, jak vypadal život příslušníků černé
barvy pleti v USA. Diskriminace, ponižování, nelidský přístup.
Pro nás nepředstavitelný život, avšak to primárně tvořilo
denní chléb černých obyvatel Ameriky.
zdroj obrázku ZDE
Hlavní
hrdinku filmu představuje mladá, ambiciózní a inteligentní dívka
vystupující pod přezdívkou Skeeper, která se značně odlišuje
od svých vrstevnic – spojuje je možná jedině shodná barva kůže
– bílá. Skeeper stojí na počátku své novinářské kariéry a
snaží o její budování. Seznamuje se služebnou své nejlepší
přítelkyně, černou ženou Aibeleen, která jí poodhalí temnou
roušku kruté reality „černého života“. Skeeper je šokována
tím, co se dozvídá. Nelidské zacházení se služebnými jí není
lhostejné. Jenže co s tím?
Skeeper
spolu s Aibellen a její nejlepší přítelkyní Minnie možná
nalezly způsob, jak upozornit společnost na rasismus – Skeeper o
jejich životě napíše a vydá knihu. Postupně se k jejich
„spiknutí“ připojují další a další služky z Jacksonu,
které už nehodlají dále snášet ponížení. Skeeper se snaží
celý projekt držet v utajení a knihu vydává anonymně.
Přestože
příběh končí šťastně, nepřipomíná mi svým vyzněním
klasický „hollywoodský happyend“. Spíše ponouká k zamyšlení
a přemýšlení nad tím, co jsme vlastně zač. Jak je možné, že
někdo dovede být tak krutý a bezcitný?! Jenže to není jen film.
Tohle se opravdu stalo, a dělo se tomu tak mnohokrát v historii
lidstva...
Musím
pochválit všechny herce a především herečky v hlavních rolích,
které se svého úkolu zhostily s obrovským nasazením a notnou
dávkou sarkasmu a ironie. Černobílý svět není jen o smutném
osudu Afroameričanů, ale poukazuje také na sílu přátelství,
mateřskou lásku a vtipně paroduje povrchní mezilidské vztahy.
Přestože
jsem se nikdy příliš nezamýšlela nad problematikou rasismu a
diskriminace, tento snímek ve mně vyvolal silné emoce a zanechal
ve mně velikou „černou“ skvrnu smutku. Rozhodně jej mohu vřele
doporučit všem, kteří holdují emotivním dílům se „silným“
tématem a zajímavou zápletkou, ale i tomu, kdo třeba jen hledá
nevšední typ filmu.
Love
D. Doe
Žádné komentáře:
Okomentovat