Ačkoliv má žralok charakteristické znaky ryb – páteř a žábry
– řadíme žraloky do třídy paryb. Žraloci jsou společně s
krokodýly naprosto jedineční v tom, že patří mezi nejstarší
skupiny živočichů. Brázdí vody oceánů matičky Země již od
ordoviku (období mezi 400 – 450 miliony let př. Kr.). Tehdejší
žraloci se ovšem výrazně odlišovali od těch dnešních.
Paleontologové odhadují, že aktuálně žijící druhy žraloků
nabyly své současné podoby před 100 miliony let. Jako první moderní druh se vyvinul kladivoun.
Anatomie a fyziologie žraloka
Tělo je charakteristické svým torpédovitým tvarem a chrupavčitou
kostrou. Kůži pokrývají plakoidní šupiny a dodávají jí na
drsnosti. Žaberní štěrbiny se nacházejí po stranách těla a
dostatek vody proudící skrze ně jim dodává pouze přímý pohyb
zvířete vpřed. Pokud by bylo žraloku v plavání zabráněno
(například se zamotá do sítě), velice rychle by uhynul na udušení.
Naprosto výjimečnou roli hrají ve zvířecí říši čelisti žraloka, protože jeho horní čelist je pohyblivá (není pevně spojena s lebkou) a dodává žraloku schopnost otevřít tlamu do neuvěřitelné šíře. Díky této vlastnosti čelistí je schopen polykat velké oběti či z nich trhat objemná sousta. Žraločí tlama je vybavena zuby, jejichž regenerační schopnost je zcela neomezená po dobu jeho života. Každý jednotlivý zub vydrží v tlamě asi týden, poté vypadne a do 24 hodin naroste na jeho místě nový.
Žraločí tělo obsahuje skvalen, který umožňuje jeho nadnášení a zlepšení pohybů predátora (skvalen je látka uplatňující se při syntéze cholesterolu – je jeho třetím vývojovým stádiem – kondenzací skvalenu vzniká lanosterol a z lanosterolu cholesterol).
Naprosto výjimečnou roli hrají ve zvířecí říši čelisti žraloka, protože jeho horní čelist je pohyblivá (není pevně spojena s lebkou) a dodává žraloku schopnost otevřít tlamu do neuvěřitelné šíře. Díky této vlastnosti čelistí je schopen polykat velké oběti či z nich trhat objemná sousta. Žraločí tlama je vybavena zuby, jejichž regenerační schopnost je zcela neomezená po dobu jeho života. Každý jednotlivý zub vydrží v tlamě asi týden, poté vypadne a do 24 hodin naroste na jeho místě nový.
Žraločí tělo obsahuje skvalen, který umožňuje jeho nadnášení a zlepšení pohybů predátora (skvalen je látka uplatňující se při syntéze cholesterolu – je jeho třetím vývojovým stádiem – kondenzací skvalenu vzniká lanosterol a z lanosterolu cholesterol).
Smyslové orgány
Oko žraloka obsahuje větší množství tyčinek než čípků, což
mu dodává schopnost vidět skvěle za tmy (žralok bílý má více
čípků – skvěle rozlišuje barvy – viz poznámka s plavkami).
Žraločí sluch zachytí i nepatrný infrazvuk.
Žralok má kromě pěti tradičních smyslů i několik výhodných orgánů navíc. Důležitá je pro něj tzn. postranní čára, která funguje jako detektor změny pohybu, vnímá vodní proudy a vibrace vody a pomáhá udržovat tělu rovnováhu.
Na čenichu má žralok rozmístěny tzn. Lorenziniho ampule, které detekují změny teploty, vibrací, salinity, tlaku a zcela nepatrné změny elektromagnetického pole. Tento orgán dokáže velice dobře nahradit zrak, protože všechny organismy kolem sebe šíří elektromagnetické pole. Žralok vybavený Lorenziniho ampulemi loví ryby úspěšně a bez zaváhání v kalné vodě a lokalizuje i ty zahrabané v písku.
Po celém těle má žralok rozmístěny tzn. smyslové dutiny. Smyslová dutina vznikla překrytím dvou přilehlých šupin, mezi nimiž se nachází bradavka a velká sensitivní buňka. Tyto dutiny reagují na chemické podněty.
Nebezpečnost žraloka
Přestože nás média pravidelně krmí příběhy o nebezpečných
lidožravých jedinců třídy paryb, dalo by se říci, že žraloci
jsou mírumilovná stvoření a pokud se jim nedostane dostatečného
důvodu, nezaútočí. Rozhodně jim nepřidávají na popularitě
snímky popisující žraloky jako zlá a lidožravá zvířata,
která bez slitování zaútočí na každého, kdo vstoupí do moře.
Ovšem to, že jsou žraloci bez milosti loveni pro chutné maso,
výživná játra a pro ploutve, ze kterých šikmoočci vaří
polévku, nikoho nezajímá.
Uvádí se několik pravidel, která byste měli dodržovat, pokud
chcete eliminovat riziko útoku žraloka:
- Nikdy neplavte v moři, pokud máte na těle zranění a v období menstruačního krvácení (ženy). Žralok ucítí i mikroskopickou kapičku krve na velké vzdálenosti (velký bílý na 400 m).
- Nekoupejte se v noci či za soumraku. Touto dobou se většina žraloků vydává na lov.
- Nekoupejte se v místech výskytu lachtanů a tuleňů – mohli byste se místo nich stát chutnou pochoutkou pro žraloka.
- Neplavte daleko od pláže (za bójky) a neplavte sami. Žralok útočí s daleko vyšší pravděpodobností na osamělé jedince.
- Dávejte přednost modrým či zeleným plavkám. Růžová, červená a oranžová barva žraloka dráždí.
- Pokud dojde k setkání se žralokem, neprovokujte ho. Nedělejte prudké pohyby, nekopejte kolem sebe, nekřičte. Při zahájení útoku žralokem může pomocí udeření tvora do očí, žaber nebo rypce.
Známé druhy žraloků
žralok obrovský
Největším druhem žraloka na světě je žralok obrovský. Údajně
dosahuje délky až 20 metrů. Nemusíte se ho však bát, živí se
pouze planktonem.
žralok bílý (lidožravý)
Je veřejnosti nejvíce známým druhem. Má také na svědomí
nejvíce nevyprovokovaných útoků žraloka na člověka. Ztvárnil
také hlavní roli ve filmu Čelisti.
žralok tygří
žralok citrónový
žralok liščí
Na závěr uvádím několik zajímavých faktů o těchto úžasných
predátorech:
- Pokud je žralok obrácen břichem směrem ke hladině, dostane se do stavu svalové strnulosti (katalepsie) – platí pouze u menších druhů.
- Žraloci jsou vejcorodí, živorodí i vejcoživorodí. U vejcoživorodých druhů může docházet k nitroděložnímu kanibalismu (roztomilá žraločátka se začnou navzájem požírat).
- Samec žraloka je vybaven dvěma penisy.
- Je známo 375 druhů žraloků. Lidský život může ohrozit potenciálně 12 z nich.
- Nepřiměřený strach (neboli fobie) ze žraloků se nazývá galeofobie.
- Někteří žraloci vydrží bez příjmu potravy až 1 rok. Energii v době nouze získávají z tuku v hepatocytech.
- Žraločí zuby nemají kořeny – proto ten zázračný systém regenerace.
- Žralok nikdy nespí, pouze střídá období aktivity a odpočinku.
- Dožívají se průměrně 25 let věku.
- Žraloci jsou povětšinou chladnokrevní. Vnitřní teplota těla se shoduje s teplotou okolní vody.
- Většina žraloků se stává obětí nadměrného rybolovu. Rodí velmi málo mláďat a jednotlivé druhy se proto postupně stávají více a více ohroženými.
- Někdy rybáři loví žraloky pouze za účelem zisku ploutví. Odřežou zvířeti ploutve zaživa a poté ho zpět hodí do moře. Žralok bez ploutve samozřejmě velice brzy uhyne.
- Žralok je často loven i pouze jako trofej pro sportovní rybáře. Mrtvé tělo žraloka je hozeno zpět do moře.
Po přečtení posledních tří faktů vás možná napadlo, že mám žraloky
ráda. I když na jednu stranu působí naprosto děsivě a nikdy bych se nechtěla potkat se žralokem na volném moři, respektuji je jako neuvěřitelně dokonale vyvinuté a inteligentní tvory. Stojí
na vrcholu potravního řetězce oceánů a mnoho druhů se živí i
mršinami. Mají své nezastupitelné místo v přírodě jako každý
jiný živočišný druh a zaslouží si laskavý a lidský přístup ke svému
vývoji. Zároveň jsou svými schopnostmi naprosto jedineční a silně vystupují z davu. Doufejme, že se z jejich krásy budeme moci těšit i
nadále.
Love
D.Doe
Žádné komentáře:
Okomentovat