Ahoj
kamarádi,
já, sir
Carino, se po několika týdnech vracím zpět na blog mé milované
Daninky. Tolik se toho mezitím událo! A víte co? Já vám to budu
vyprávět. Povím vám příběh ze života malého ťapkala, který
byl nemilosrdně odvezen na svou první výstavu.
První,
co mě zaskočilo, bylo to, že mi maminka řekla, že pojedeme jen
spolu sami dva a navíc mi budou dělat společnost dvě psí
kamarádky – má starší sestřička Kassandra a kamarádka
Megynka. Cože? A kde bude Daninka? Druhým nasíracím manévrem bylo to, že mi zase dala na hlavu zelenou mašli - jak kdybych byl nějaká barbína!
Přijal
jsem svůj osud se smutným svěšením ocasu a poddal se mu. Cesta
byla šílená, strašně mě bolelo bříško a
blinkal jsem mamince do klína. Možná to bylo tím, že jsem pořád chtěl stát a
koukat ven z okýnka. Když mně se tak líbí špízovat! Tam
autíčko, tu další, vedle strom, značky, ptáčkové – na světě
je tolik krásného na koukání a já to nechci prošvihnout jen
kvůli nějaké papalášské show. Ještě že řídila Růženka a
mohl jsem sedět u maminky, to sice ano, ale narvala mě do toho zeleného pelechu, který nesnáším, a ona to moc dobře
ví!
Cestu
jsem nějakým způsobem přežil a byl jsem šťastný, že už jsme
na místě. Tam bylo ale pejsků! Černí, hnědí, zlatí, bílí,
strakatí a šediví kamarádi na mě vrtěli ocásky a oči se jim
smály při pohledu na mě v kočárku. No a co! Jsem přece
aristokrat, tak se můžu povozit, ne?
Z
nějakého pro mě neznámého důvodu jsem musel s maminkou obejít
kolečko a pak mě postavila na stůl k několika cizím velkým
paním. Och, jak jsem se bál! Otvíraly mi pusinku a sahaly na mě a
to se mi vůbec nelíbilo, až jsem udělal kap!kap! Prostě jsem to
neudržel a učůrnul si. Jedna hodná paní mi ale pořád opakovala
jak jsem krásný a šikovný a ukazovala zdvižené palce i přesto,
že jsem zkropil porotcům stůl.
Není
divu, že jsem získal tři krásné ceny. Obdivovala mě celá hala!
I teta Megynka a sestřička Kassandra získaly spoustu cen a paničky
na ně byly náležitě pyšné. Jsme to ale úžasná rodinka!
Když už
konečně ta hrozná předváděčka skončila, vyrazili jsme na
odpočinek do restaurace, vedle které byl zelený palouček plný
rozkvetlých kytiček. Hopsal jsem si po něm jako král a postupně
se ke mě přidávali další a další chlupatí kamarádi. Jak jsem
byl s nimi šťastný! Škoda, že tam se mnou nemohla být i teta
Elinka. Už se mi po ní začalo stýskat a těšil jsem se domů na
Daninku s Jakoubkem, svůj oblíbený pelíšek a Elinky misku s
velkými granulemi.
Cestu
zpět jsem díkybohu neproblil, a Růženka mi udělala velkou
radost, protože šly s Megynkou ještě k nám na návštěvu. To
byla zábava! Šup sem, šup tam, lítal jsem jako splašené morče
po zahradě a pronásledoval Megy na každém kroku. Elince jsem
ujedl i trochu z její misky. Byl to krásný večer.
Bohužel
holky musely i brzy odjet, aby to stihly domů. Výstava se mi sice moc nelíbila, zato mě bavilo vše okolo. Ale teď už jsem konečně
doma ve svém a jsem šťastný. Všude dobře, doma nejlíp!
Ňaf!
Rockie
Carino di Testarossa
Žádné komentáře:
Okomentovat