Sedím
u svého psacího stolu, tam, kde jsem se celý rok poctivě učila
na maturitu, hlavu mírně skloněnou, a přemítám o pondělním
dni, kdy jsem maturovala. Dosáhla jsem výborných výsledků. Měla
bych být šťastná?
Nevím,
co bych vlastně měla cítit. Jestli pýchu, hrdost či radost.
Paradoxně mám pocit, že mé srdce zeje pouze velkou prázdnotou.
Necítím nic. Splnila jsem takzvanou „zkoušku dospělosti“, ale
jsem to pořád Já – ve svých očích dítě.
Jsem
pořád stejná. Možná o něco sebevědomější, možná o trochu
vyspělejší, protože jsem formálně ukončila střední vzdělání
a neřadím se tedy mezi tu „nevzdělanou vrstvu společnosti“.
Ale má osobnost se nemění.
Nemusíte
mít z maturity obavy. Několik let jsem na gymplu slýchala slova plná urážek (Ty neodmaturuješ! Jste neschopní! Máte všechno
a ničeho si nevážíte! Nic neumíte!), která byla myšlena na celou třídu jako celek, a možná to bylo tím důvodem, proč
jsem se již několik let před maturitou třásla strachy a byla
plna obav. Jenže ty se rychle rozplynuly, když jsem zažila reálný
průběh zkoušení.
zdroj obrázku ZDE
Primárně
se tak stalo díky tomu, že jsem ve čtvrťáku změnila školu,
poznala jsem báječné lidi, kamarádky a úžasné učitele, kteří
nás po dobu celého roku podporovali a snažili se nám poskytnout
maximální pomoc. Na svůj maturitní den mohu vzpomínat s úsměvem
na tváři, protože všichni byli velice milí a slušní a to
určitě přispívá k tomu, aby člověk podal lepší výkon.
Bohužel musím uznat, že maturita není nic, co by
zrcadlilo vnitřní kvality a hodnotu člověka. Proto nesmutněte, pokud jste nedosáhli dokonalých výsledků! Jedná se pouze o
formální zkoušku základních vědomostí. Pro většinu z nás to
byla spíše velká prověrka nervů a schopnosti koncentrovat se, protože čtyři
po sobě navazující ústní zkoušky představují velkou zátěž.
Věřte
mi, pokud disponujete dostatečnou mozkovou kapacitu na to, abyste si
zapamatovali své jméno, své telefonní číslo a cestu domů,
nebude pro Vás problémem odmaturovat a úspěšně se probojujete
mezi tu „lepší část“ české populace. Pokud chcete krásné
vysvědčení, tak to vyžaduje delší přípravu a trénink, ale
pokud se spokojíte s trojkami, nemusíte mít obavy a zaměřte se alespoň na průběžné procvičování základních vědomostí.
Gratuluji
všem úspěšným maturantům, děkuji svým úžasným učitelům a
přeji i budoucím generacím úspěšné zakončení střední
školy!
Love
D. Doe
Vzhledem k životním okolnostem, je tvoje maturita, řekla bych, víc vydobitá, cennější. Ale vzhledem k tvé inteligenci snad není nic, co by jsi nezvládla Danny. A pocit prázdnoty? Často očekáváme, že až dostaneme modré z nebe budeme naplnění, šťastní. Ale tak to prostě nefunguje, život je krásný v tom, že pokud jsme šťastní nejsou naše pocity podmíněny úspěšnou maturitou, rychlým autem, partnerem nebo drahou kosmetikou. A když dostaneme co chceme, jsme o to víc deprivovaní, protože neexistuje žádná hmota, která nás učiní šťastnými. Vim, zní to jako příšerný klišé, ale nemyslíš že na tom něco je?
OdpovědětVymazatDěkuji za velice podnětný komentář. Tvá úvaha ve mně probouzí další a další řečnické otázky - co je to štěstí? Proč vlastně žít? Pro koho?
VymazatObdivuji lidi, kteří dovedou být šťastní sami o sobě. Já jsem si k tomu bohužel zatím cestu nenašla a i když se snažím hledat, světlo naděje pomalu uhasíná.
Asi by bylo krásné, kdyby existoval prášek, který by člověka učinil okamžitě a navždy šťastným. Jenže já stejně nevím, co je to vlastně štěstí.