pátek 13. července 2018

Krmení dravé zvěře | Psí deníček


Povinnost dne číslo jedna pro mě obvykle představuje nakrmení domácího zvířectva. Ne, nechodím dávat seno kobylám do stáje, ani nesypu slípkám zrní, ani nechodím po ránu podojit Milku. Čeká mě daleko náročnější úkol – nakrmit pravé šelmy, praprapotomky divokého vlka. Šílené duo čeká.





Po několika minutách Elliina šíleného řevu a bručení a mlácení packou přes peřinu zakrývající mou hlavu se vzdám. No dobře, vyhrála jsi!, zamručím v odpověď - Lisbethka vítězoslavně seskočí ze svého královského lože. Ještě si vesele zamává oháňkou a provokativně zafrká.





Masíčko? Dáme másíčko?, provokuji na oplátku a nemohu se ubránit smíchu při pohledu na jejich reakci. Zatímco se masíčko hřeje v mikrovlnce, madam tančí kozáčka a sirovi se divoce chvějí vousky.

Tááák, prosím, vaše ranní porce granulek s masem, říkám broučkům a podávám každému jeho misku. Raději ustoupím do pozadí, abych náhodou také nebyla slupnuta. No konečně, to ti to trvalo, chropt!, Zuřivě se cpou! Začíná závod kdo s koho. Kdo se stane větším chroustalem dne.

Nemohu se vynadívat na Carpovy chvějící se vousky, jimiž objímá blankytnou misku, zatímco Ellie chroptí jako divočák v posledním tažení. Skoro mám chuť jim skandovat, do toho, do toho, podle jejich rytmického chrupkání – mají snad naši psi hudební sluch?

Fanatičtí konzumenti lahodných psích kuliček se pomalu blíží k cílové pásce. Modrá miska hladce klouže po podlaze pod tlakem kluzkého sira Clouseaua jako krasobruslař na ledě. Ellin knír spokojeně zmohutněl.




Madam Elisabeth přeci jen vždy dosáhne svého cíle a Rokuša se k ní bez váhání přidá. No dobrá. Zase jste nade mnou vyzráli! Ale miluji vás tak moc, moje sluníčka, že mi to ani trochu nevadí!





Eluška se po splnění své ranní mise odebírá zpět na trůn (má postýlka) a já ji láskyplně přikrývám dekou. Rokuša oddaně stráží (okupuje) mé pantofle.





Love
D.Doe

Žádné komentáře:

Okomentovat