BEZCENNÍ | Kopanec do vosího hnízda #2

Vážené studentky/studenti vysokých škol,

vítám Vás na dalším stupni Vašeho intelektuálního vývoje a přeji Vám hodně úspěchů během studia, načerpaných vědomostí a především šťastný start do nové životní etapy.

I já se stala studentkou vysoké školy (resp. vyšší odborné zdravotnické).

Mým snem bylo studovat žurnalistiku. Miluji literaturu, čtení a psaní a uměleckou tvorbu obecně. Domnívala jsem se, že studium žurnalistiky (publicistiky) má člověku posloužit k tomu, aby vybrousilo jeho vyjadřovací styl psaní/mluvy k dokonalosti. Jak nechutného se mi dostalo prozření!

Dokonce jsem získala možnost jít studovat publicistiku. Na přijímacím řízení mě ovšem svými vlezlými a vulgárními dotazy natolik znechutil místní pedagog „vozembouch“, jakýsi nadutý reprezentant „novinářské elity Čech“. Alespoň tak důležitě se ta tupá prasečí očka uchechtávala. Pohled na to, jak má údajně vypadat dobrý novinář, mi natolik zvedl žaludek, že se můj sen začal rozplývat. Komise mi sdělila, že nehledají umělecké typy, ani lidi, kteří se projevují psaním, jako jsem já. Takže chtějí užvaněné debily?

Já psát umím. To jest dar, který nelze člověka „naučit“. Materiál mám, proč ho nevydat na volné noze? Nechci být řazena do zástupu prohnaných individuí, která zákeřně manipulují s masou lidí a pak se sami plácají po zádech, jak jsou dobří.

Mýlíte se. Jste naprosto neužiteční. BEZCENNÍ.

Tohle uvědomění mě zvedlo ze židle. Být žurnalista tedy neznamená psát a tvořit – někoho

obohatit. V představě „vyšších“ to znamená žvanit, být nadutý, neurvalý, netaktní, každého přeřvat a všude se nacpat! A taková nejsem, nechci a ani neumím být.

Začala jsem přemýšlet - čemu vlastně jsou média? Lidi se dívají na zprávy, bulvár, novinky – černá kronika, plná katastrof, povětšinou přibarvených. Lži! Manipulace! Hádky a pitvání nesmyslů! To je povětšinou ta „špinavá práce“, kterou je nucena provádět většina lidí, kteří možná jako v mládí snili o tom, že budou jednoho dne tvořit hodnoty. Namísto toho se brodí bahnem po kolena!

Zvolila jsem si nakonec za studium obor zdravotnický laborant. Ze školy jsem zatím nadšená! Najednou v této profesi vidím to, co jsem vždy uvnitř cítila, že chci dělat – být užitečná, nápomocná lidem a zároveň pracovat na intelektuálním postu, který bude vynikat perspektivností a multioborovým uplatněním.

Učíme se biochemii, fyzikální chemii, anatomii či mikrobiologii, a baví mě to. Uvidím, jestli mi mé nadšení vydrží až do absolutoria, ale cítím, že jsem volila správně. Uplynul první týden studia, a už jsem nalezla pracoviště, kam mohu jít na praxi, a soukromou společnost, kde je možnost jít v létě na brigádu a přála bych si tam poté pracovat.

Jak jsem zatím nadšená! Nikdy jsem snad nechodila do školy tak ráda, jako je tomu teď.

Mé skryté jízlivé já si zřejmě nedá pokoj, a bude si muset na závěr článku porejpat. Velice jsem se totiž pobavila nad tím, jaké perspektivní vzdělání volí „absolventky prestižních gymnázií“. Nebo jsem se spíš ušklíbla, jako ty hyeny.

Hadí oči, krysí držka, koňský obličej a zmalovaný klaun – největší nanynky míří na fildu či ekonomku. Studovat politologii, sociologii… K čemu vám to bude? Další „velké filozofky“, které nakonec budou sedět na pracáku (v lepším případě budou dělat někde s cikány), a budou naprosto neužitečné. BEZCENNÉ.

Vážené slečinky, všechny Vás miluji a se srdečným blahopřáním Vám přeji úspěšný zisk Vašich „cenných titulů“ a následné sezení v kanclu či za barem. Tam totiž patříte.

Love

D. Doe