Krokodýli. Fascinující stvoření, probouzející v lidech strach a obdiv zároveň. Několik metráků živé váhy, pokryté brněním z tvrdých šupin, silná imunita, extrémní síla stisku čelistí. To vše charakterizuje druhy patřící do řádu krokodýli.
Taxonomie
Řád krokodýli spadá pod nadřád Archosauria, což je skupina, do které mimo krokodýlů a ptáků patřili dříve také dinosauři. Nedá se říci, že by se krokodýli vyvinuli z dinosaurů, protože žili paralelně vedle sebe, ale po ptácích (ano, jsou jim blíže) je můžeme považovat za druhé nejbližší příbuzné dinosaurům. V podstatě to jsou takoví "menší dinosauříci".
Ačkoliv krokodýly společně s želvami, hady a hateriemi řadíme do třídy plazi (Reptilia), správně bychom však krokodýly měli řadit společně s ptáky do třídy Sauropsida (z vývojového hlediska).
Mezi krokodýli (Crocodilia) řadíme čeledi: krokodýli, gaviálové, aligátoři, kajmani a tomistoma.
Popis
Je zajímavé, že ačkoliv při stisku čelistí je krokodýl schopen vyvinut sílu až 22 tisíc Newtonů (síla vyvinutá tělesem o váze 2200 kg), při rozevření tlamy používá svaly tak slabé, že je schopen mu člověk udržet zavřenou tlamu stiskem dlaní (převázat páskou, obmotat smyčkou). Lebka krokodýla je diapsidní (dva spánkové otvory na hlavě) a částečně pneumatizovaná.
Kůže krokodýla je po celém těla zhrohovatělá a tvoří ji tzv. osteodermy, takže představuje něco jako krunýř/pancíř/brnění na ochranu celého těla.
Krokodýl obvykle vydrží pod vodou na jedno nadechnutí 15 minut, ale existují druhy schopné zadržet dech až na dvě hodiny. Potápí se do hloubky minimálně dvaceti metrů.
Krokodýli mají nejsilnější trávení ze všech živočichů – stráví kopyta, krunýře želv a kosti.
Krokodýlí mozek je vyvinut tak, že se zvíře vrhne po všem, co spadne do vody. Mají poměrně slušný zrak, ale nevidí příliš dobře pod vodou (kvůli přetažení mžurky – třetího víčka - přes oko). Ušní boltce nejsou vyvinuty, mají pouze ušní dírky. Pomocí trojklanného nervu dovedou detekovat vibrace ve vodě a na mnoha částech těla mají smyslové jamky, které zaznamenají sebemenší změnu tlaku vody.
Největší obři
Krokodýl mořský (Crocodylus porosus)
- výskyt: vody Indického a Tichého ocenů mezi Indií a Austráli
- délka: až 7 m; váha: až 1,2 tuny
Krokodýl nilský Crocodylus niloticus)
- výskyt: Afrika, Izrael
- délka: až 7m; váha: 1 tuna
Gaviál indický (Gavialis gangeticus)
- výskyt: Indie
- ČR jako jediná země Evropy chová gaviály indické (Krokodýlí ZOO Protivín, ZOO Praha)
- délka: až 6 m
- úzké čelisti → živí se výhradně rybami
Krokodýl americký (Crocodylus acutus)
- výskyt: Latinská Amerika, JV USA
- často zaměňován s aligátorem severoamerickým (podobné zbarvení)
Tichý zabiják
Nelze popřít fakt, že krokodýli již sprovodili ze světa mnoho jedinců lidského druhu. Ovšem některé oběti si o to tak trochu koledovaly – vnikly do teritoria krokodýla, vyprovokovaly ho či naučily zvířata na pravidelné krmení u břehu. Krokodýl je inteligentní zvíře. Pokud se cítí ohrožen, volí útok. Pokud ovšem není drážděn a nemá hlad, pomalu se raději odebere do ústraní. Většina krokodýlů nejsou příliš společenská zvířata a mají rádi svůj klid.
Videjko na závěr:
Doufám, že se Vám poněkud netradiční článek na mém blogu líbil. Příště se můžete těšit na vyčerpávající informace o žralocích!
Love
D. Doe
Žádné komentáře:
Okomentovat