Bourjois Volume Glamour Ultra Care Mascara | Něžná recenze

Vítám Vás po dlouhé době u příspěvku spadajícího do kategorie Kosmetika.

Před měsícem jsem dostala k otestování novou řasenku od Notina – vybrala jsem si téměř kultovní záležitost, a tou jest Bourjois Volume Glamoure Ultra Care Mascara (příšerně dlouhý název). Řasenky od Bourjois mě již dlouho lákaly k vyzkoušení pro jejich elegantní vzhled, luxusní balení a pochvalné recenze. Konkrétně tato maskara slibuje docílení dvojnásobného objemu řas.

Vzhled produktu

První, co na ní musím ocenit je krásné a minimalistické balení. S černobílým obalem se zkrátka nedá šlápnout vedle – aneb v jednoduchosti je krása.

Když jsem ji poprvé otevřela, zaujal mě typický "řasenkový" pach – někomu může být nepříjemný, mě nevadí. Konzistence samotné náplně je poněkud mazlavější a tekutější. Je opravdu sytě černá, žádná "vyblitka".

Kartáček je klasický, rovný, hustě obalený štětinkami jedné určité délky. Při vytažení z tubičky bývá hodně olepený náplní, proto si ho vždy před samotným nalíčením očistím o hrdlo řasenky dle potřeby.

Manipulace a vlastnosti

Samotná práce s řasenkou je velmi rychlá a příjemná. Díky praktickému tvaru se dobře drží v ruce – i to je velmi důležité! Vytváří spíše nenápadný a jemný efekt nežných, panenkovských řas, proto se naprosto ideálně hodí na denní líčení. Obvykle musím nanášet až dvě vstvy pro dosažení uspokojivého efektu.

Úžasný slibovaný objem jsem na svých nalíčených řasách nezaznamenala, zato ale musím vyzdvihnout prodloužení – měla jsem pocit, že mé řasy sahají doslova až do nebe!

Jejích dalším benefitem je fakt, že neslepuje (občas může, pokud to přežete s množstvím nanesené náplně). Jednotlivé řasy jsou pěkně oddělené a celkově působení "zahuštěným" dojmem. Vydrží mi celý den a nedrolí se, neobtiskává ani nevyvádí podobné nepatřičné psíkusy.

Jako bonus výrobce uvádí, že je vhodná i pro velmi citlivé oči. Sama jsem několikrát zaznamela začervenání a podráždění očí po použití některých řasenek, a tudíž mohu potvrdit, že tato mezi ně nepatří. Pokud jste citlivka (přes oči), jděte do ní!

Celkové zhodnocení

Nejspíš se sice nebude jednat o řasenku mého života. Preferuji řasenky vytvářející dramatičtější a výraznější vzhled. Ale stala se mou dobrou kamarádkou pro obyčejné dny, kdy halím víčka do jemných barviček, tudíž k nim krásně ladí.

Love

D. Doe

* jedná se o reklamu/o spolupráci

V lese visí anděl

Anděl a les. Dobro a zlo. Otázka zní, ukrývá se dobro ve zlu či zlo v dobru? Někdy je těžké nalézt pravdu. Nebo spíš vyhodnotit, co je realita a co ne.

Již samotné spojení těchto dvou slov (anděl, les) na mě působí... Nevím, jak na vás, ale na mě podivně. Děsivě. Dekadentně. Možná až perverzně, přidáme-li k tomu sloveso viset a anděla uskutečníme podmětem.

Kde? V lese. Na ostrově.

Kde? V Norsku.

Kolik obětí? 4.

Kolik let? 6 let.

Viseli. V lese. Andělé. Dva.

Našel je. Tobias. Ten chytrý brach.

Ráda si hraju se slovy. Tak jako Samuel Bjork. Začala jsem Nesbem, ale tenhle ďábel ho v mé mysli předehnal mílovými kroky. Tempo jeho díla, thrilleru/detektivky/hororu
ďábelské_zvrácené_úchylné hry, je doslova zběsilé. Utíká šíleným, prchlivým úprkem, jako zvíře, které běží o život, a klopýtá, přesto nikdy neupadne. Tak jako Mia Krugerová, hlavní hrdinka Bjorkova příběhu.

Mia Měsíční paprsek po boku s hřmotným policistou Holgerem Munchem pátrají po Zlu. Zlu, které vraždí malé holčičky, věsí je na stromy a hraje s celým Norskem sprostou, psychopatickou a zároveň geniálně promyšlenou hru. Příběh je propleten všemožnými symboly, šiframi a nápovědami.

Rozsah této knihy dosahuje téměř 400 stran, ale je natolik čtivá a poutavá, že ji podle mě hravě zvládne i nečtenář. Já jsem se na ni vrhla ráno před zkouškou z analytické chemie a večer jsem ji ohromným nadšením dočetla. Uznávám, že druhý den po přečtení se mi příběh rozležel v hlavě a uvědomila jsem si jeho nedostatky - přehnanou vykonstruovanost děje a chvílemi až surrealistické pojetí. Policisté se mají přece řídit fakty, a ne svými představami?? Na druhou stranu ale ten samotný zážitek při čtení mi to již nemůže nijak pokazit.

To se snad ani nedá slovy popsat. Ta nádhera. Dokonalost. Teda, ne, že bych byla příznivcem konání takových zvěrstev... Spíš tím mám na mysli dokonalost jazyka a vypravěčské schopnosti autora. Je to napsané tak, jako kdybyste tam byli. Opravdu. Najednou jsem přestala být čtenářkou a stala jsem se samotnou Miou, vyšetřovatelkou s bledou pletí lemovanou havraními vlasy, a přemýšlela jsem o pachateli. Kdo to je. Nebo spíš co to je. Protože něco takového nespáchá člověk... Ale tvor, který přestal být člověkem po tom, co prožil něco moc zlého. A v jeho hlavě se stalo také něco Zlého - zrození Zla.

Protože je celá kniha protkána silným motivem mateřství v patologickém světle, nedoporučovala bych ji maminkám malých dětí nebo těhotným ženám – pro ty s citlivější duší by to asi byla drsná soda.

Nedoufala jsem, že mě něco tak krátce po přečtení Nesba dokáže tak uchváti, a hle – cítím se teď naprosto nadšeně. Rok 2017 jsem započala přečtením velmi pěkného díla, a z toho mám velikou radost. Za čtenářský tip děkuju Rendy z blogu http://ordinarylife-my.blogspot.cz/.

Love

D. Doe

Knihomolská rekapitulace 2016

Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik knížek za rok přečtete? Já ano, dokonce si s velkým nadšením vedu čtenářský deník již od čtvrté třídy ZŠ.

Obalů a notýsků, do kterých jsem zaznamenávala své zápisky, mi prošlo rukami mnoho. Kdybych měla odvyprávět charakteristiku, dějovou linku či hlavní postavy většiny děl, jež jsem "zchroustala", nevzpomněla bych si ani zaboha. Těch knih jsou stovky. Ale zato si pamatuji, jaký ve mě kniha zanechala pocit. Při některých jsem plakala, brečela a vzlykala s vášní jižanky, při jiných mi běhal mráz po zádech, o některých jsem dlouhé dny či týdny přemítala.

Rok 2016 pro mě byl z hlediska čtenářského relativně úspěšný – přečetla jsem přesně 40 knih. Některé mě velice silně zasáhly.

A z životního hlediska? Pojmenovala jsem tento rok lyricky Proměny. Mám pocit, že se proměnilo cosi ve mě uvnitř i napovrchu – po letech jsem získala šanci nadechnout se.

Kompletní seznam:

Bezchybná – Lara Chapman

Harry Potter a Kámen mudrců – J. K. Rowlingová

Harry Potter a Tajemná komnata – J. K. Rowlingová

Harry Potter a Vězen z Azkabanu - J. K. Rowlingová

Harry Potter a Fénixův řád - J. K. Rowlingová

Harry Potter a Princ dvojí krve - J. K. Rowlingová

Harry Potter a Relikvie smrti - J. K. Rowlingová

Harry Potter a Ohnivý pohár - J. K. Rowlingová

Legenda o koni z ostrova Morvona – Jenny Hughes

Prázdniny v sedle – Gill Morrell

Znovu v koňském sedle – Gill Morrell

Zima s poníky – Gill Morrell

Večerní přítel – Emma Raven

Tajemství soumraku – Emma Raven

Dunění kopyt – Pamela Kavangh

Nespoutaná duše – Angela Dorsey

Šepot v nebezpečí – Angela Dorsey

Útěk k oceánu – Sharon Siamon

Tajemství v písku – Sharon Siamon

Boj o záchranu – Sharon Siamon

Zákony ducha – Dan Millman

Manon Lescaut – Vítězslav Nezval

Krysař – Viktor Dyk

Na Větrné Hůrce – Emily Bronteová

Ostře sledované vlaky – Bohumil Hrabal

Na západní frontě klid – E. M. Remarque

Komu zvoní hrana – Ernest Hemingway

Sbohem armádo – Ernest Hemingway

Canterwillské strašidlo a jiné prózy – Oscar Wilde

Zločin a trest – F. M. Dostojevskij

Lásky a nálezy – Lenka Lanczová

Štěstí.cz aneb jak je těžké najít chlapa – Valérie Freiová

Šťáva z prostaty – Jovan Pavlovski

Panna nebo blíženec – Lenka Lanczová

Půlnoční sny – Lenka Lanczová

Vstupenka do ráje – Lenka Lanczová

Ten, kdo stojí v koutě – Stephen Chbovsky

Velký Gatsby – F. S. Fitzgerald

Lovci hlav – Jo Nesbo

Syn – Jo Nesbo

Počátek roku jsem jako každé jaro strávila v náručí Harryho Pottera, jehož ságu jsem četla tolikrát a pokaždé s láskou a stejnou chutí. Už je mi vcelku jedno, v jakém pořadí jednotlivé díly čtu, protože si je pamatuju nazpaměť.

Pokračovala jsem dívčími románky a mými milovanými knížkami o koních, které voní nostalgií a připomínají mi okamžiky, kdy jsem se cítila šťastná ve svém vlastní světě jako dítě. Ve světě fantazie, do kterého mi nikdo nevstoupí. Občas si ráda připomenu ten pocit radosti a intimity návratem do světa koní.

Co se týče maturitní četby, vybrala jsem si ze seznamu víceméně všechno, co jsem už kdysi četla. Před maturitou jsem četla jen asi dvě knížky – Manon Lescaut a Krysaře. Ráda si čtu od světových autorů to, co mě samotné padne do oka, a ne to, co mi "někdo" vnutí a vmáčkne až pod nos. Obdivuji a miluji styl Dostojevského, Nezvala a O. Wilda. Naopak u Hemingwaye, ze kterého si můj bývalý "učitel" literatury nejednou ustříkl do kalhot, jsem usínala nudou.

Na závěr roku jsem se dostala k Nesbovi, ke kterému jsem zahořela obdivem a zájmem po několika prvních přečtených slovech. Protože je INTELIGENTNÍ, INTELIGENTNÍ, INTELIGENTNÍ! A zároveň zvrácený, ďábelský, dechberoucí.

Co dechberoucího oslnilo v roce 2016 Vás?

Love

D. Doe

Muži, kteří nenávidí děti...

...a ženy, zasluhují pekelnou odplatu.

Muži, kteří tyrají.

Muži, kteří trestají.

Muži, kteří ničí.

Muži, kteří ubližují.

Muži, kteří traumatizují.

Muži, kteří zneužívají.

Muži, kteří kradou.

Muži, kteří lžou.

Muži, kteří nenávidí ženy...

...a děti těchto žen.

Je jich mnoho. Mnoho mezi námi. Přetvařují se. Skrývají. Jako slizcí, úlisní hadi, na svět se zubí. Doma zuby cení. Trestají.

Odporní. Oni sami vyváznou bez trestu. Nejsem bůh, abych soudila. Ale muži, kteří ubližují ženám a dětem, jsou zrůdy.

Krev není voda. Obdivuji muže, který se ujme ženy společně s jejími dětmi, a přijme je za své. Protože toto téměř žádný muž nedokáže. Vzpomeňte si na lvy. Samec se spáří se samicí a její lvíčata od jejího samce SEŽERE. Je to hnus a je to krutý, ale podle mě má každý jedinec v sobě pud, který mu velí šířit jedině SVŮJ gen. Svůj rod. Proč by se staral o kukaččí vejce? Je to geneticky daná potřeba. Proto lidé, kteří se ujmou dětí, jež nezplodili oni sami, zasluhují uznání. Protože oni překonali pud a tím prokázali svou lidskost. Lidskost, jež se chlubíme zaměňujeme ji se sobectvím, pýchou a chvástáním.

Asi nelze jen tak si říci, že je to pryč. Že to, co se stalo, neexistuje. Nebo jsme špatné, když si toto nedovedeme říci? Když nejsme schopny zapomenout? Traumata jsou zlo. Nekončící a nezničitelná rakovina, která se dovede táhnout celou rodinou. Celým rodem.

Každý je nahraditelný. Každý partner – každý muž je nahraditelný. Ale vlastní potomek je jedinečný. Prosím, nenechte si nikdy ubližít. Nikdo nemá právo ubližovat...

...dětem. Pak z nich vyrostou ženy, které nenávidí ****.

Věnováno zrůdě, jež nemohu nazývat mužem.

výjimečně without love

(pozn. Za ty čtyři hvězdičky zkuste doplnit slovo, které ve větě chybí. Věřím, že to dáte. :)

Dárečky od "mých Ježíšků"

Rok se s rokem sešel, nastal Štědrý večer. A po mnoha letech symbolicky se i celá naše rodina sešla u štědrovečerního stolu a nazdobeného stromečku. Budu na tento večer vzpomínat ráda a láskou.

Nevím proč, ale čím jsem starší, tím více si Vánoce užívám – přestože mám více povinností a starostí, celkově si připadám daleko uvolněnější, než jako dítě. Mám také velkou radost z toho, když mohu svým blízkým darovat hezké a užitečné dárky, a vidět, že z nich oni mají radost. To mi dovede vykouzlit v mžiku úsměv na tváři.

Samozřejmě, jako každý sobecký homo sapiens sapiens, i já miluji okamžiky, kdy jsem obdarovávána. Letos jsem našla pod stromečkem opravdu nádherné dárečky a mám z nich velikou radost.

A když už jsme se konečně dočkali snížku, rozhodla jsem se je dokonce nafotit v závěji pro umocnění zimní atmosféry.

Můj starostlivý bratr ví, že mi kosmetikou z lékárny udělá vždy radost. Tentokrát mi dal nádherný set kosmetiky s mandlovým olejem od české značky Body Tip. Balíček obsahuje výživný pleťový krém, regenerační noční krém a tělové mléko.

Ve zlaté krabičce jsem našla nádherné náušničky ve tvaru srdíček, které září jako drahokamy stříbřitě-zelenavým třpytem. Navíc mají rozkošné zapínání zdobené lístečky.

Novou láhev do školy už jsem nutně potřebovala, takže letňák zahájím ve stylu a novou výbavou!

Abych té pečující kosmetiky náhodou neměla málo, dostala jsem také vyživující tělové mléko a sprchový gel Granátové jablko od značky Yves Rocher. Nemohu se dočkat, až je vyzkouším, voní krásně sladce a decentně.

Velikou radost mi udělala nová zásoba čepiček, šál a bačkor. Velký bratr mi koupil ručně pletené bezprstové rukavice, čepici a huňatou šálu na objednávku od jedné moc šikovné paní, navíc v mých oblíbených barvách – tyrkysové, bílé a šedivé. Dále jsem dostala rozkošnou cukrovou čepičku s bambulkou a jemnou, zářivě bílou šálu k tomu. Na závěr nesmí chybět teplé bačkorky!

Mí drazí propadají zřejmě domněnkám, že mám zkášlovacích pomůcek a kosmetiky málo, takže mě zásobili ještě víc (a nemohu říct, že by se mi to nelíbilo, naopak). Maminka mi darovala nádhernou manikúru, do které jsem se od první chvíle zamilovala a neustále ji teď tahám v kabelce. Můj oblíbený jahodový balzámek Labello a pomerančový sprchový gel Tetesept těší nejen mé rty a tělo.

Od NYXu jsem si moc přála vyzkoušet jejich tekuté rtěnky, ale zatím jsem se k nim nedostala. O to větší radost mi dělají lesky Intense Butter Gloss, protože jsou nádherně vláčné, jemné a intenzivně zabarvené. Každý den si vybírám jinou barvičku podle nálady. Dostala jsem k nim také primer. Brzy můžete očekávat samostatnou recenzi.

Musela jsem být letos moc, moc, moc hodná, protože tím výčet dárků nekončí – dále jsem dostala nějaké oblečení, které jsem si sama vybrala, dobrůtky, digitální budík s rádiem a penízky. Tyto věci už jsem radši netahala do sněhu, a hlavně se mi ani nevešly do batohu. Asi každá normální blogerka by vyfotila dárky v klidu doma s krásným zátiším, jen já je tahám v krosně do lesa! Ale líbí se mi to moc.

Doufám, že jste si užili Vánoce v klidu a kruhu rodinném, a přeji Vám všem krásný a uspěsný rok 2017!

Love

D. Doe